Není tedy divu, že starostlivá Grace zatemnila celý dům, okna opatřila těžkými závěsy a děti zamyká v temných komnatách. Cestu z místnosti do místnosti nejprve patřičně uzavře dennímu světlu a potom teprve mohou nemocná dítka projít. A samozřejmě musí neposedné ratolesti chránit i před nimi samotnými, takže otevřít dveře může až v okamžiku, kdy jsou ty předchozí uzamčeny. Podle slov hlavní hrdinky: "Náš dům je jako loď a dveřmi zadržujeme vodu!"

Komorní prostředí, dobová a dusná atmosféra, věčná noc. Neprchli byste? Asi ano a to samé udělalo Gracino služebnictvo. Není tedy divu, že paní domu potěšilo, když u dveří domu stanula trojice nových sloužících. Kromě toho, že se ve strašidelném domě ozývají děsivé zvuky a nikdosi hraje na klavír, vídají děti prapodivné bytosti.

Španělský režisér Alejandro Amenábar natočil snímek, který se směle vyrovná duchařským filmům typu Šestý smysl. Nenechá vás ani chvilku na pokoji. V každém koutě temného domu na vás může čekat hrůza a šok a vy jej za každým rohem a v každé skříni budete čekat. Mistrovské dílo doplňují bravurně zvládnuté obrazy interiéru i exteriéru budovy. Nikam jinam se nepodíváme. Celé sídlo totiž obklopuje neuvěřitelně hustá mlha a jakýkoliv pokus odejít z domu končí pár kroků od vstupní brány.