Horor v německém zákopu. To je stručná charakteristika snímku Mrtvá hlídka, o kterém se dost mluvilo, ale který nakonec žádnou velkou pozornost neupoutal. U nás dokonce vyšel jen na DVD a VHS. A je to škoda. V době, kdy béčka svou úrovní padají až někam pod pomyslná zedka je Mrtvá hlídka (s tímto názvem vyšel film u nás) svěžím oživením. Nejde sice říci, že se jedná o špičku v oboru, ale atmosféra, kterou tvůrci vytvořili je vzorná.

Píše se rok 1917 a první světová válka si vybírá stále větší množství obětí na všech stranách fronty. A není tomu jinak ani na místě u německých zákopů, kde se odehrávají kruté boje mezi ostnatými dráty, v dešti, blátě a mlze. Po útoku plynem zůstane naživu jen něco málo vojáků, kteří se tak ocitli na celém bojišti sami. Vstupují do německého zákopu, což asi neměli dělat. Poslední jeden němčour, který v zákopu zbyl jim naznačuje, že není všechno vpořádku, ale nikdo ho nějak neposlouchá a hlavně mu ani nerozumí. Teprve po prvním setmění se začínají dít podivné nervydrásající věci. Ozývá se bojový pokřik, ožívají mrtví, zhasínají světla. Když padne první z osazenstva začínají se někdejší spolubojovníci obracet proti sobě. Nakonec vás čeká rozuzlení, které není příliš šokující nicméně tvoří pěknou tečku za celým dílkem.

Jak jsem již řekl za zmínku stojí skvělá atmosféra filmu. Celý se totiž odehrává v nevelkém německém zákopu, kde vrstvy bláta skrývají těla mrtvých. Budí to pocit, že na každém kroku, který hrdinové udělají, stojí na nějaké mrtvole. A snad celou dobu hustě prší. Když už se kamera podívá mimo zákop, je vidět maximálně tak na 50 metrů, zbytek je zahalen v mlze. Dosyta si užijete ostnatých drátů a standardního lidského šílenství.