Thir13en Ghosts je jedním z těch duchařských filmů, který by měl být vysloveně zábavný. A myslím, že se mu to i daří. Netvrdím, že chvílemi nebudete cítit mrazení nebo lehčí děs ale především se budete bavit. A tím zase nechci říct, že na cákající krvi by mělo být něco zábavného, nicméně filmy točené Stevem Beckem patří do škatulky zábavné a basta.

Hned v úvodu se seznámíte s Cyrusem Kriticosem, mužem, jež má velmi zvláštní zájmy. Loví duchy. Nebohé duše, které zůstaly uvězněny na zemi si ovšem nevystavuje ve skleněných místnostech pro potěchu oka, nýbrž s cílem získat neomezenou moc. Potřebuje jich třináct a nemůže si přitom vybrat kdejakého. Všechno má svá pravidla. V jeho obludáriu nesmí chybět například tělo bez hlavy, utopená žena a podobně. Když se pustí na obrovském vrakovišti do dvanáctého ducha a chce jej dostat do připraveného boxu zjistí, že tenhle kousek je trochu tvrdší oříšek. Vrakoviště se mění v jatka a Kriticos i s několika posluhovači končí na prkně. Scénu z vrakoviště doporučuji, je to jeden z nejlepších vizuálních výbuchů celého filmu.

Nicméně dvanáctý duch je převezen do jeho speciálně upraveného domu se skly, která jsou počmárána kouzly. Zdá se vám to podivné? No jak jinak byste chtěli udržet duchy, kteří jsou schopni procházet i zdí, ve svých pokojích. Protože Cyrus Kriticos byl velmi bohatý muž disponuje také pěkným dědictvím (zahrňme sem i onen dům), které odkázal svému synovci Arthurovi s rodinou (Tony Shalhoub). Ten se bez váhání stěhuje do vily s dvanácti duchy a rozehrává tak hru na kočku a na myš.

Samozřejmě zde nemohou chybět krvavé efekty, úsměvné situace a samozřejmě velmi pěkně vytvoření duchové. Film je prorostlý napětím, ale i uvolnění, dovolím si říci, že obojí je docela v rovnováze. No atmosféru snímku bych nejlépe připodobnil atmosféře Lodi duchů, ačkoliv ta byla méně odvázaná. Totiž režisérem obou těchto snímků je specialista na vizuální efekty Steve Beck (podílel se na filmech jako The Abyss, nebo třetí díl Indiana Jonese). Beck dává svým filmům (ač jsou prozatím jen dva) originální punc. Ačkoliv oba snímky kritika strhala, myslím, že pro fandy žánru se v podobě Steve Becka klube nová veličina. Uvidíme s čím přijde příště, ale doufejme, že to bude zase duchařina, protože to mu prostě sedí.